Internet u nas

A tak prvnimi sitemi, ktere se k nam po sametove revoluci dostaly, byly takove, ktere maji jen minimalni naroky na potrebnou komunikacni infrastrukturu. Konkretne takove, ktere vystaci jen s komutovanymi linkami verejne telefonni site, dokonce i tak nekvalitnimi, jake u nas jsou. V breznu roku 1990 se k nam dostava sit FIDO, na kterou se napojuji predevsim stanice BBS (mnohe z nich zrozene primo v pamatnych listopadovych dnech predchoziho roku). V kvetnu roku 1990 se pak do Ceskoslovenska dostava i sit EUnet, propojujici predevsim Unixove pocitace.

Teprve v rijnu roku 1990 se k nam dostava i evropska odnoz site Bitnet, neboli sit EARN (European Academic and Research Network), ktera jiz vyzaduje trvale spojeni po pevnych okruzich. Prvnim uzlem teto site u nas, a soucasne i tzv. narodnim uzlem site EARN pro tehdejsi Ceskoslovensko, se stal strediskovy pocitac IBM 4381 na Oblastnim vypocetnim centru (OVC) CVUT Praha (nyni VC CVUT). Sit EARN pritom poskytovala pouze sluzby davkoveho charakteru (zejmena elektronickou postu a prenos souboru), takze vystacila i s relativne pomalymi pevnymi okruhy. Uzel CSEARN proto zacinal s linkou o prenosove rychlosti 9600 bps, kterou byl pripojen na rakousky narodni uzel site EARN v Linzi.

Prvni pokusy s pripojenim do Internetu se pak objevuji az v listopadu roku 1991. Toto datum je take v ruznych oficialnich i neoficialnich statistikach uvadeno jako datum pripojeni tehdejsiho Ceskoslovenska k Internetu. Zpocatku slo pouze o komutovane napojeni z Prahy (konkretne z VC CVUT na uzel Internetu v rakouskem Linzi), pozdeji byla k pripojeni pouzita pevna linka do Linze, umele "rozpulena" tak, aby jedna jeji polovina prenasela provoz v ramci site EARN, a druha provoz Internetu.

13. unora 1992 pak na CVUT Praha dochazi ke slavnostnimu aktu formalniho pripojeni Ceskoslovenska k Internetu, mj. i za ucasti predstavitelu agentury NSF.

Dalsimu rozvoji Internetu v Ceskoslovensku vsak stale branila neexistence vhodne komunikacni infrastruktury. Krome verejne telefonni site nebylo nic, cim by bylo mozne "roztahnout" Internet po Praze, a privest jej i do ostatnich mist po cele republice.

V hlavach zainteresovanych lidi se proto brzy zrodila myslenka vybudovat celostatni paterni sit, ktera by "rozvedla" Internet alespon do vsech tuzemskych akademickych stredisek, zatimco v ramci nich by pak Internet dale rozvadely navazujici metropolitni site.

Puvodnim zamerem bylo vybudovat paterni sit s celorepublikovym dosahem (nezapominejme, ze v dobe podavani navrhu se psal rok 1991). Nicmene jiz v te dobe bylo jasne, ze z federalnich organu na paterni sit nikdo penize neda, a ministerstva skolstvi byla republikova! Proto se ceska a slovenska cast akademicke obce dohodly, ze si podaji vlastni navrhy ke svym ministerstvum skolstvi, a to na vybudovani dvou narodnich paternich siti, a ze potrebne propojeni (konkretne propojeni z Brna do Bratislavy) bude soucasti ceskeho projektu (a slovenska strana na nej vhodnou formou prispeje). Zrejme proto take dostal cesky projekt jmeno FESNET, od: Federal Educational and Scientific NETwork (zatimco jeste starsi oznaceni FERNET, od: Federal Educational and Research NETwork, bylo z blize nespecifikovnych duvodu zamitnuto). Prislusny navrh byl ceskemu ministerstvu skostvi podan v prosinci 1991. To jej schvalilo, a v cervnu 1992 uvolnilo 20 milionu korun (z puvodne narokovanych 26), takze budovani akademicke paterni site mohlo zacit.

Nicmene v prubehu roku 1992 se stavalo cim dal vic zrejme, ze pismenko "F" ve jmenu FESNET nebude mit zahy co oznacovat. A tak se z puvodniho FESNETu stal CESNET (Czech Educational and Scientific Network), zatimco na Slovensku se zacal realizovat projekt site SANET (Slovak Academic Network).

Samotny CESNET pritom byl koncipovan tak, aby zajistoval "privod" Internetu do jednotlivych akademickych stredisek, ale nikoli jiz "rozvod" Internetu v raci prislusnych mest. Toto bylo reseno navazujicimi projekty metropolitnich siti, ktere po technicke strance samozrejme velmi uzce navazovaly na CESNET, ale z hlediska sveho financovani byly samostatnymi projekty.

Pro republikovou paterni sit CESNET byla zpocatku zvolena hvezdicova topologie, se dvema stredy - v Praze a Brne. Ty byly propojeny pevnou linkou 64 kbps (v listopadu 1992), a z nich se pak zacaly paprskovite rozbihat spoje do jednotlivych dalsich mest: v unoru 1993 byl takto pripojen Liberec, Olomouc, Ceske Budejovice, Pardubice a Plzen, v breznu Hradec Kralove, a dalsi akademicka strediska. Koncem brezna 1993 pak jiz mel CESNET sve uzly celkem v 11 mestech v cele CR.

Pro spojeni Prahy s Brnem, a pro pripojeni Liberce, Plzne a Ostravy, bylo vyuzito prenosovych moznosti site IMNS firmy IBM (IBM Managed Network Services). Ostatni spoje pak byly realizovany pevnymi telefonnimi okruhy, pronajatymi od SPT Telecom. Krome spoje Praha-Brno, ktery zacinal na prenosove rychlosti 64, zacinaly vsechny ostatni spoje na prenosove rychlosti 19,2 kbps.

To se samozrejme brzy ukazalo jako prilis malo, takze jakmile to prisun financnich prostredku z resortu skolstvi i z nejruznejsich grantu umoznil, byl prakticky cely CESNET "upgradovan". Soucasny stav a rychlost jednotlivych linek ukazuje obrazek 1. Z nej je pak patrna i urcita systematicka zmena v topologii celeho CESNETu - jestlize zpocatku financni prostredky postacovaly jen na prime pripojeni bez jakekoli zalohy pro pripad vypadku, nyni jiz je mozne aplikovat zasadu, ze kazdy vyznamnejsi uzel ma byt pripojen alespon dvema vzajemne nezavislymi pripojkami. To umoznuje nejen efektivneji rozkladat tok dat v celem CESNETu a rovnomerneji vyuzivat vsechny jeho casti, ale predevsim to umoznuje zachovat potrebnou konektivitu i v pripade vypadku nektereho spoje.

Krome vnitrni konektivity v ramci Ceske republiky se ale zmenila i konektivita CESNETu smerem do zahranici. Jestlize puvodne byla cela CR pripojena k okolnimu svetu jedinym pevnym okruhem z Prahy do Linze (ktery byl pozdeji prepojen do Vidne, misto do Linze), pozdeji k ni pribyla jeste druha pripojka z Prahy do Amsterodamu. Tento okruh byl zpocatku provozovan rychlosti 64 kbps, ale u prilezitosti konference INET'94/JENC, konane v cervnu lonskeho roku v Praze, byla tato linka zrychlena na 512 kbps (viz dale). Rozdelenim Ceskoslovenska pak k temto dvema mezinarodnim linkam pribyla jeste treti, z Prahy do Banske Bystrice.

Komunikacni infrastruktura, tvorici zaklad CESNETu, je v soucasne dobe v zasade vybudovana. Jeji dalsi vyvoj se jiz ubira predevsim cestou dalsiho zvysovani prenosovych rychlosti pouzitych okruhu, cestou optimalizace vyuziti, zvysovani spolehlivosti atd. Predstavu o soucasnem vytizeni jednotlivych prenosovych tras CESNETu pak mohou poskytnout statistiky, predstavujici "snimek" provozu v rozsahu jednoho tydne (od 14. do 20.11.1994). Udaje poskytl provozovatel CESNETu, VC CVUT

Krome vnitrni konektivity v ramci Ceske republiky se ale zmenila i konektivita CESNETu smerem do zahranici. Jestlize puvodne byla cela CR pripojena k okolnimu svetu jedinym pevnym okruhem z Prahy do Linze (ktery byl pozdeji prepojen do Vidne, misto do Linze), pozdeji k ni pribyla jeste druha pripojka z Prahy do Amsterodamu. Tento okruh byl zpocatku provozovan rychlosti 64 kbps, ale u prilezitosti konference INET'94/JENC, konane v cervnu lonskeho roku v Praze, byla tato linka zrychlena na 512 kbps (viz dale). Rozdelenim Ceskoslovenska pak k temto dvema mezinarodnim linkam pribyla jeste treti, z Prahy do Banske Bystrice.

Komunikacni infrastruktura, tvorici zaklad CESNETu, je v soucasne dobe v zasade vybudovana. Jeji dalsi vyvoj se jiz ubira predevsim cestou dalsiho zvysovani prenosovych rychlosti pouzitych okruhu, cestou optimalizace vyuziti, zvysovani spolehlivosti atd. Predstavu o soucasnem vytizeni jednotlivych prenosovych tras CESNETu pak mohou poskytnout statistiky, predstavujici "snimek" provozu v rozsahu jednoho tydne (od 14. do 20.11.1994). Udaje poskytl provozovatel CESNETu, VC CVUT.

Bylo by chybou chapat CESNET jen jako komunikacni infrastrukturu, ci s jistou davkou nadsazky jen jako potrubi, kterym k nam priteka Internet. CESNET dnes jiz zije bohatym vnitrnim zivotem. Co to ale v praxi znamena?

Podobne jako v Internetu, existuje i v CESNETu velke mnozstvi informacnich zdroju. Jejich skladba je take obdobna situaci v ramci celeho Internetu - jde o tzv. anonymni FTP archivy, servery Gopher a WWW, servery sluzby PARKER (pro vyhledavani souboru v ramci ceskych FTP archivu), sluzby VERONICA pro vyhledavani v ramci ceskych serveru Gopher) a dalsi. V praxi to pak znamena, ze pro vetsinu nejcasteji pozadovanych informaci (souboru) a sluzeb uzivatele nemusi "chodit do sveta", ale najdou je jiz i "doma", mineno v CESNETu.

Podrobneji se sluzbami Internetu obecne a zdroji v ramci CESNETu konkretne budeme zabyvat v pristim tematu tydne, venovanem problematice Internetu.

Jak jste se jiz na strankach Computerworldu mohli docist, konala se v cervnu lonskeho roku v Praze prestizni konference INET/JENC. Presneji dve konference v jednom - INET jako vyrocni konference spolecnosti Internet Society, a JENC (Joint European Networking Conference) jako vyrocni konference organizace RARE. Nebylo pritom zcela nahodne, ze se obe tyto prestizni konference sesly prave v Praze. Bylo to soucasne i vyjadrenim uznani za aktivni ucast nasi republik v rozvoji mezinarodniho "sitovani". O tom, ze ani v evropskem, ba ani v celosvetovem meritku na tom opravdu nejsme spatne, svedci ruzne statistiky o poctu internetovych uzlu na hlavu, o poctu uzlu v CR celkem, o poctu domen atd. (viz vlozeny box: "Jak jsme na tom v CR?")

Krome mezinarodniho uznani, zvyseni prestize a navazani kontaktu s osobnostmi kolem Internetu vsak zminena konference prinesla i jeden velmi hmatatelny dusledek - zanechala po sobe rychly spoj z Prahy do Amsterodamu. Ten sice jiz existoval pred samotnou konferenci (a byl zrizen a financovan Evropskym spolecenstvim, prostrednictvim firmy DANTE, kterou si ES za prislusnym ucelem zridilo). U prilezitosti konani konference pak byla tato linka zrychlena na 512 kbps, coz vydrzelo i po skonceni konference. Dokonce s tim, ze az do listopadu lonskeho roku tuto linku hradilo plne Evropske spolecenstvi - jiste velmi prijemny dusledek rustu nasi prestize. Od zmineneho listopadu pak tuto linku plati z casti CESNET sam, a zbyvajici cast je hrazena z rozvojovych projektu PHARE.

Jak jsme si jiz uvedli vyse, CESNET byl vybudovan jako akademicka paterni sit, z prostredku resortu skolstvi (tj. z penez danovych poplatniku), s cilem poskytovat pripojeni k Internetu vysokym skolam. Casem byl mandat CESNETu rozsiren (ze strany jeho zrizovatele, tj. MSMT) takovym zpusobem, aby CESNET mohl poskytovat cast sve konektivity, ktera neni jeho akademickymi uzivateli cerpana, za uplatu i jinym uzivatelum - napr. akademii ved, ruznym vyzkumnym ustavum, ale i jinym nevydelecnym i vydelecnym organizacim, a ze ziskanych prostredku mohl financovat svuj provoz a dalsi rozvoj. Nasledne pak provozovatel CESNETu (tj. VC CVUT) ziskal potrebne povoleni k poskytovani neverejnych datovych telekomunikacnich sluzeb na komercni bazi od Ceskeho telekomunikacniho uradu (podrobneji viz clanek: "Do Internetu za penize: jen pres COnet, nebo i pres CESNET). Tim se CESNET soucasne stal i tzv. komercnim poskytovatelem pripojeni k Internetu. Nikoli ovsem jedinym.

Vedle CESNETu existuje v soucasne dobe i druhy subjekt, ktery je take schopen zprostredkovat pripojeni k Internetu. Tentokrate jde o ciste komercni firmu COnet, ktera vznikla z prazskeho uzlu site Eunet, a je provozovatelem ceske vetve teto site (se jmenem CZnet). Tu tvori predevsim pevny okruh 64 kbps z Prahy do Amsterodamu, prostrednictvim ktereho firma COnet pripojuje sve zakazniky k evropske komunikacni infrastrukture EUnetu, a jejim prostrednictvim pak poskytuje pristup i do ostatnich siti, se kterymi je EUnet spojen, vcetne vlastniho Internetu. Jak lze soudit z interview s predstavitelem firmy COnet p. Orsagem (ve zvlastnim vydani Computerworldu u prilezitosti Invexu 94, ze dne 20.10.1994 na str. 1, 18 a 22), v letosnim roce pribyla dalsi pripojna mista v Brne a v Plzni.

Podle vlastniho vyjadreni (ve zminenem interview, na str. 1) "spolecnost COnet muze pripojit v podstate kohokoli, kdo na to ma financni prostredky" (O cenach COnetu podrobneji ve vlozenem clanku "Na kolik prijde Internet").